Všichni určitě známe z letadla ten bezpečnostní pokyn v případě nebezpečí: „Kyslíkovou masku nasaďte nejprve sobě a pak až dítěti.“ Důvod je jasný. Pokud bychom si masku nenasadili, upadli do bezvědomí, tak už našim dětem nijak nepomůžeme. Ale jak to máme v našem každodenním životě? Snažíme se ze všech sil stále starat o naše děti a končíme pak často vysílení a v depresi. Jak tedy můžeme ten „letecký pokyn“ aplikovat i mimo palubu letadla?
Nejprve si musíme uvědomit 3 následující důležité souvislosti:
→ Naše deprese nepříznivě ovlivní naše děti
„Dítě se dnes stalo středobodem rodinného vesmíru a všechno se kolem něj točí. A to není dobře,“ říká známá psycholožka Jiřina Prekopová. Není tedy divu, že zejména matky pak často trpí chronickou únavou, úzkostmi a depresemi. A děti to vše vnímají a má to negativní vliv na jejich chování. Studie ukazují, že děti, jejichž matky trpěly depresemi, dosahovaly horších výsledků ve školních testech, měly horší vyjadřovací schopnosti a slabší sociální dovednosti.
→ Spokojené matky = šťastné děti
A platí to i obráceně. Když matky usilují o to, aby byly spokojené, tak z toho profitují jejich dětí. Děti napodobují své rodiče a jejich emoce už od stáří 6 dnů. Je to jejich způsob jak se učí a rostou. Takže, pokud jsou rodiče šťastní a spokojení, je velmi pravděpodobné, že takové budou i jejich děti. Vidím to u našich dvou dcer, které naprosto přesně zrcadlí chovaní a emoce, které u nás doma zažívají. A často je to opravdu zajímavý pohled 🙂
→ Emoce jsou prostě nakažlivé
Vědci z Univerzit v Kalifornii, San Diegu a Harvardu nedávno uveřejnily 20 letou studii, ze které vyplývá, že pocit štěstí je mimořádně nakažlivý. A že pocit štěstí významně souvisí s tím, jak šťastné lidi máme kolem sebe. Jiní autoři uvádějí, že naše emoce a chování jsou výslednicí 5 nejbližších lidí, se kterými jsme nejčastěji ve styku. Prvním krokem k výchově šťastných a spokojených dětí tedy je být šťastným a spokojeným rodičem.
Ale jak docílit toho, abychom si v tom zběsilém fofru kolem našich dětí zachovali klid a vnitřní spokojenost? Jedním z klíčů je udělat si čas sám pro sebe. Každý den mít chvilku, kdy se věnuji jen sám sobě. Moje manželka má třeba rituál pití kávy, který trvá zhruba půlhodiny a během něj ji děti (ani já) nesmí rušit. Chvilku trvalo, než si na to zvykly, ale teď už to berou jako samozřejmost 🙂
Může to ale být cokoliv jiného – procházka, koníčky, čtení knížky, oblíbený seriál atd. Jde o to, že ten čas věnujeme pravidelně pouze sami sobě, tak abychom pak měli energii „nasazovat kyslíkové masky“ našim dětem. Pokud máte chuť si nezávazně srovnat myšlenky, jak tu chvilku pro sebe najít, rád se s vámi potkám na koučovací hodině zdarma.