Když si zlomíte nohu, tak dostanete sádru a každému je hned jasné, že máte zdravotní problém. Ale u deprese je to jiné, složitější. Depresi totiž na první pohled poznat nejde, protože bolavou duši do sádry prostě nedáte. Dnešní vrcholoví sportovci jsou často vykreslováni jako superhrdinové. Silní, odolní borci, kteří nemohou ukázat žádnou slabost. Postihuje ale deprese i tyto novodobé sportovní gladiátory?
Lékaři uvádějí, že deprese je dnes asi nejčastější duševní onemocnění. Někdy během života ji zažije každý pátý člověk. Ženy trpí depresí přibližně dvakrát častěji než muži. Jak je tomu ve sportu, jsou sportovci náchylnější k depresi? Výzkumy ukazují, že výskyt deprese mezi sportovci je srovnatelný s běžnou populací. Pokud sportovci chtějí uspět, tak to musí být mimořádně fyzicky, ale především psychicky, odolní jedinci. Na druhou stranu ale tlak a stres ve vrcholovém sportu je obrovský a právě stres bývá častým spouštěčem deprese.
Sportovní psychologové z Technické Univerzity v Mnichově zkoumali, kteří sportovci jsou k depresi náchylnější. Není až tak překvapivé, že deprese častěji trápí individuální sportovce (např. plavce či atlety), spíše než sportovce v kolektivních sportech. Individuální sportovci totiž připisují vinu ze selhání pouze sami sobě, kdežto například ve fotbale má vliv na výsledek dalších 10 hráčů a špatný pocit z nekvalitního výkonu se tak může snáze rozptýlit.
Ian Thorpe, fenomenální australský plavec a pětinásobný olympijský vítěz, před nedávnem přiznal, že se potýkal s těžkou depresí a uvažoval i o sebevraždě. „Byly dny, kdy jsem prostě nemohl vstát z postele a čelit světu kolem. Byl jsem obklopen lidmi, ale cítil jsem hlubokou osamělost.“ Thorpe, přezdívaný „Torpédo“, nebyl dlouhou dobu schopen o své depresi mluvit se svými blízkými a přáteli. Nakonec vyhledal lékařskou pomoc a nyní již dokáže o své depresi otevřeně hovořit. Zároveň ale přiznává, že jeho boj s depresí není ještě zdaleka u konce.
Úzkosti a depresi častěji propadají sportovci, kteří soutěží v disciplínách, kde se hodnotí i estetická stránka výkonu (např. moderní gymnastika nebo krasobruslení). Důvodem je, že v těchto sportech nemají výsledek svého snažení zcela pod kontrolou. Jsou odkázáni na subjektivní hodnocení rozhodčích a to je děsí. Téměř 40 % žen soutěžících v těchto sportech tak trpí úzkostnými stavy.
Co tedy mají sportovci dělat, aby se s depresí dokázali vypořádat? Odborníci se shodují, že klíčové je si přiznat sám sobě, že mám problém. A následně vyhledat odbornou pomoc. Profesionální sportovci sice podávají fantastické fyzické výkony, ale jsou to taky jen lidé… Jen jsou více na očích a medializovaní. A o to těžší pro ně je veřejně přiznat, že se s depresí potýkají. Ti, kteří to ale udělají, jsou v mých očích skuteční borci a vyzrálé osobnosti.