Taky znáte ty lidi, co mají neustále nasazen umělý úsměv a tvrdí, jak jsou strašně v pohodě a happy? Ze štěstí se dnes totiž stal velký byznys. Všude se to jen hemží návody na to, jak být šťastný a z motivačních řečníků se stala nová profese. Nic proti tomu. Pozitivní myšlení je užitečný pomocník, který nám pomáhá v dosahování našich cílů a má kladný vliv na naše duševní i tělesné zdraví. Kdy se ale z pozitivního myšlení za každou cenu může stát past? Vědci tvrdí, že to je v následujících 4 oblastech.

1. Příliš mnoho štěstí = méně kreativity a méně bezpečí

Říká se, že pocit štěstí otevírá naši mysl a posiluje kreativní myšlení. To určitě platí, pokud se bavíme o přiměřeném prožívání štěstí. Výzkumy ale ukazují, že lidé zažívající nadměrné pocity štěstí, už tak kreativní nejsou. A že příliš mnoho pozitivních emocí – a příliš málo negativních emocí – nás dělá neflexibilními ve vztahu k novým výzvám.

A v čem může být příliš mnoho štěstí dokonce nebezpečné? Lidé, kteří chtějí za každou cenu zažívat jen pozitivní emoce, mají tendenci přehlížet varovná znamení a pouštějí se do velmi riskantních kroků. Vědci tedy uzavírají: „pozitivní emoce a pocity štěstí jsou určitě fajn, ale nic se nemá přehánět.“

2. Štěstí se nehodí do každé situace

Naše emoce nám pomáhají se adaptovat na nové výzvy a příležitosti. Hněv nás mobilizuje překonávat překážky. Strach nás upozorňuje na hrozby. Smutek signalizuje, že jsme něco ztratili. Podobně pocit štěstí nám pomáhá dosahovat cílů a spolupracovat s druhými. Každá emoce se tedy hodí do jiné situace. A podobně jako bychom se nechtěli cítit naštvaní nebo smutní za všech okolností, tak bychom neměli usilovat o to být neustále happy. Štěstí má zkrátka svůj čas a své místo.

3. Ne všechny „typy štěstí“ jsou pro vás dobré

Štěstí je sice jedno slovo, ale nese v sobě širokou paletu různých emocí. Některé nás energizují, jiné spíše zklidňují. Na základě některých se cítíme blíže k ostatním lidem, jiné nás zase dělají štědrými. Existují ale i škodlivé emoce spojené se štěstím? Zdá se, že ano. Příkladem může být pýcha – příjemný pocit hrdosti a štěstí, že jsme něčeho dosáhli (např. jsme získali super práci). Jde o pozitivní emoci, která nás zaměřuje hodně na nás samotné. A v čem je tady problém?

Pozitivní emoce zaměřené směrem na nás samotné, totiž mohou snižovat naši schopnost být empatickými a umět se opravdu vžít do situace lidí kolem nás. Příkladem jsou třeba „namistrovaní borci“ v drahých autech na našich silnicích, kteří jezdí agresivně, vybržďují ostatní apod.

4. Usilování o štěstí vás může udělat nešťastnými

Není nic překvapivého na tom, že většina lidí chce být šťastná. Američané to mají dokonce zakotvené ve své Deklaraci nezávislosti. Problém nastává, když usilujeme o štěstí za každou cenu. Dáváme si totiž často příliš vysoké cíle a měřítka toho, kdy se budeme cítit šťastnými. A o to víc jsme pak pochopitelně zklamaní a nešťastní, když těch nerealistických cílů nedosáhneme.

Tak co vy na to, jak to máte se štěstím vy? Máte ve svém okolí lidi, kteří se snaží být šťastní za všech okolností? Jsou totiž chvíle, kdy by se optimisté měli fakt popravovat. Podělte se o svůj názor v komentářích.

Pokud vás článek zaujal, sdílejte ho: